Málokdo by snad zpochybňoval neblahou ekonomickou situaci, ve které právě žijeme. Co už ale málokdo zpochybňuje je fakt, že stejné ne-li horší podmínky zažívala První republika.
Ikonou, které se dodnes klanějí tisíce lidí, se stal Osvoboditel. Jméno Tomáš Garrigue Masaryk během té doby nabylo až podezřele velkodušnou moc. Ale od čeho nás vlastně osvobodil, a kam se Republika posunula? Historie se nejlépe posuzuje s odstupem. Tak po 100 letech už to snad bude ono.
Španělská chřipka
Poválečný problém zasáhl celou Evropu včetně Československa. Ačkoli virus nepocházel ze Španělska, Španělé byli jediní, kdo informace o šířícím se viru necenzuroval ani nezkresloval. Naopak je otevřeně vypouštěli do světa. Mezi hlavní příznaky nemoci se řadily vysoké horečky, dusivý kašel div jste si neroztrhli plíce, bolesti a také zápal plic. Ten se stával smrtelným. (Podobnost s vaší zkušeností z předchozích let je čistě náhodná. Nyní se bavíme o letech 1918-1920.)
Jen pro zajímavost: Před lety vědci objevili virus španělské chřipky a v laboratoři jej opět přivedli k životu. No nebyla by to krásná náhoda ke 100. výročí fialové smrti?
Chudoba a nedostatek potravin
Kde se vzal pojem zlatá dvacátá léta je mi záhadou. Jediní slušně prosperující občané byli novodobí zbohatlíci a měšťáci. Ti si mohli dovolit nóbl potraviny z lahůdkářství, hadříky na míru z krejčovství a vlastní kuchařku a hospodyni.
Oproti tomu většina obyvatelstva trpěla hlady a tato poválečná nouze trvala během let 1918-1921. Během té doby jste dostávali jídlo i základní potřeby na příděl. Typicky 2 kila mouky na osobu na týden. Kdo si sami pečete chléb, víte, jak hladové množství to ve skutečnosti je.
Zabavení a znárodnění majetku
Než příště vpadnete do debaty o komunistech, abyste si vylili srdce, jak vám zabavili majetek, ohlédněte se do roku 1918. V té době tu vládla První republika, svobodný demokratický stát v čele s Osvoboditelem. A hle, těsně po usednutí do hradního křesla došlo ke znárodnění veškeré zemědělské půdy.
Až po ustálení ekonomické situace v zemi se tehdejším majitelům vrátilo ubohých 45 % zabavených pozemků. Zbytek vyvlastněné půdy stát vyplatil za předválečnou třetinovou cenu. To je skutečně velmi demokratické. Ale zlí komunisti!
Svoboda jen pro někoho
Demokratická republika se hned na počátku uvedla velice demokratickým krokem. Vláda si o nás bez nás schválila zákon, který stanovil, že šlechta už není šlechta. Pod pohrůžkou vězení a vysokých pokut šlechtici nesměli používat svá rodinná jména, erby ani vlajky. Majetek zabavil stát a ze šlechticů se stali chudáci. Protože prostě šlechtu nechceme, ale stvořit prachatou střední třídu rozmlsaných měšťáků bažících po konzumu, přesně tu chceme!
Umlčování kulkou
Svobodný stát ta První republika! Po konci monarchie se snad mnozí těšili na příval svobody a novinek ze západu. Jenže ono ne. Věřili byste, že četníci na demonstraci postříleli několik civilistů, protože se rozhodli vyjádřit nesouhlas s životními podmínkami v zemi? Potlačování svobody slova a tutlání úděsných životních podmínek nám opět připomíná současné 100. výročí. Fascinující.
Stop katolíkům!
Dosud slušní občané vychovaní tehdy možná příliš přísnou katolickou církví náhle zjistili, že Boha nepotřebují. Své zájmy a volný čas mohli investovat do nóbl sportů, jako třeba tenis. Dokonce zmizela povinná výuka náboženství ve školách.
Zajímavosti je, že za tímto krokem stál prezident Masaryk, protože nenáviděl katolíky a nijak se tím netajil. Jak dopadl tento hromadný odklon od Boha se můžeme přesvědčit na vlastní oči. Arogantní, agresivní, do sebezahledění lidé na každém kroku.
Sokolové, armáda v přestrojení
Kdo by byl věřil, že tak nevinné uskupení jako cvičební jednotka Sokolů se stane nástrojem k násilí? Už tehdy 60 let existující uskupení necílilo k úplnému dobru. Cílené zlepšování fyzické kondice a schopností cvičenců vedlo jen k tomu, že se zasloužili o tuto zkomírající zemičku s velkolepým názvem První republika.
Věděli jste, že německá obdoba Sokolů tvořila budoucí německou nacistickou armádu? Cvičenci se dokonce učili střílet. No proč asi. Jakousi protiváhou byli katoličtí Orlové, kteří se naopak politických pletek neúčastnili a nijak je nepodporovali.
Nezaměstnanost a chudoba
Na počátku nového státu dosud přetrvával zvyk z monarchie, kdy lidé mívali jedno všední oblečení a druhé lepší na neděli a svátky. Jen bohatí si mohli dovolit několikery šaty na tenis, na plavání, na procházky, na drink, na snídani a na oběd.
Změna nastala ve chvíli, kdy západní politika převzala smýšlení lidí skrze novodobé ikony. Modelky zaplnily stránky časopisů a konzum začal vzrůstat. Do šatníků se propracovaly laciné škrpály od Bati, konfekce z obchodních domů a v české kuchyni se prvně objevily polotovary.
Paradoxem je, že tento životní styl úzce visel na americké burze, takže když v roce 1925 došlo ke krachu, šly do kopru i místní firmy i celý veleslavný konzum. Nezaměstnanost tehdy dosahovala 20 % a inflace trhala rekordy. Tehdy jsme se stali nejdražším státem světa!
Žena v roli hadru na boty
Ani emancipace nepřinesla nic moc dobrého. Mezi dobrodiní snad lze započítat vzdělání a pracovní příležitosti pro ženy. Nicméně nové ženské role už takovou svobodu nepřinášely. A nelze si nevšimnout, že v současné společnosti se drží dodnes.
Být dokonalou matkou, skvělou hospodyní a hostitelkou, sexy milenkou, zdatnou sportovkyní a údernou pracovnicí. To je teda velká výhra. Oproti tomu měšťanské dámy si mohly dovolit kuchařku a hospodyni, takže svůj volný čas mohly věnovat zbylým aktivitám.
Novodobé otrokářství
Éra konzumu sahá právě sem. Konec vyučeným mistrům svého oboru, vpřed cvičené opice! Kořeny novodobého otrokářství, ve kterém dnes žijeme a s klapkami na očích se v něm pachtíme, nacházíme právě zde.
V monarchii platilo, že se každý vyučil nějakému řemeslu, které se mu stalo živobytím. Zpravidla se taky vyrábělo tolik, kolik bylo třeba. Žádné přebytky ani globální expanze. Vcelku udržitelná strategie, viďte?
Novodobé otrokářství a vidina mamonu však přebila veškeré snahy zkušených řemeslníků. Lidé jako Baťa a mnozí židovští továrníci vytvořili rozsáhlý systém pásové výroby v továrnách. Tisíce kusů nepotřebného zboží začalo zaplavovalo svět a zvyšovat nároky na všechny pracující.
Je až s podivem, nakolik se tehdejší rozmary kapitalistických továrníků udržely u koryta. Lidé vidinu mamonu a peněz lehce vyměnili za 9 hodin života denně, noční služby, náročnou nezáživnou dřinu a neodborné činnosti užitečných idiotů. Léta zkušeností, vášeň, láska a úcta k řemeslu vzaly za své.
Svoloč na Hradě
V dobách monarchie se za velezradu věšelo. Za vzniku Republiky se rozdávala ministerská křesla. Zloději, vrazi a vlastizrádci vyklouzli z oprátky a stali se hrdými představiteli nově vzniklého státu. No, nedivme se, odkud tenhle zvyk pochází. Osvoboditel Masaryk o tom věděl svoje.
Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že historie se opakuje. Toto 100leté výročí to jen dokládá. Otázka zní, kdy jako užiteční idioti přestaneme spokojeně přikyvovat a dojde nám, že si s námi jenom někdo šeredně vytírá zadek.
Zdroje: Život za první republiky
