Myšlení, to je dneska vůbec zvláštní věc. Populace automaticky předpokládá, že pokud máte před jménem i za jménem co nejvíc písmen, nejspíš hodně přemýšlíte. Máte našlapanej mozek. Prostě vám to pálí.
Upřímně, v týhle době nejspíš nepřemýšlíte vůbec. A je fuk, kolik písmen kde máte. Mozek současnosti stagnuje a jen tupě přijímá. O přemýšlení nemůže být řeč. Ani omylem.
Ve skříni vám visí hadry z poslední fast fashion kolekce. Ne proto, že se vám líbí, nebo že vám dokonce sluší (ani náhodou), ale protože prostě visely v krámě na věšáku.
Obědvali jste steak. Ne proto, že jste ho fakt děsně chtěli. Ale proto, že v jídelním lístku nic lepšího neměli. Koupili jste si novej mobil. Ne proto, že ten váš dosloužil. Ale proto, že vám v reklamě nakukali, že ho prostě potřebujete.
Netflix vám říká, na co se máte koukat, Spotify, co poslouchat, Youtube, co sledovat, sociální sítě, co číst, umělá inteligence, co vědět, Foodora, co jíst, fast fashion, co nosit.
A než se ohradíte, mrkněte na poslední video oblíbenýho Youtubera. Nejspíš právě máte na sobě nebo v bytě totéž co on. Ups.
Zkrátka nepřemýšlíte. Korporace přemýšlejí za vás a vy si jenom spokojeně lebedíte ve svým otupělým pohodlíčku.
Tak co, umíte se ještě rozhodovat sami? Přemýšlíte? Nebo vás mozek nadobro opustil?
